Harry ještě ten den musel na příkaz jeho pěstounů posekat trávník, ačkoliv vypadal posekaně, umýt nádobí, utřít, vyluxovat a vzápětí ještě umýt okna. Připadal si jak jejich sluha, no, co vlastně mohl od takových lidí očekávat, že ?
Bylo půl 12 večer. Harry seděl na své posteli a rozhodoval se. "-Mám, nemám, mám ?" Nakonec zahnal svůj vnitřní, vlezlý a neskutečně drzý hlásek a uložil se ke spánku.
Stál v kruhové místnosti obklopen mnoha smrtijedy, přímo naproti Pánovi Zla.
"Ptám se tě naposledy, Harry, přidáš se k nám ? Uvědom si, že když se přidáš k nám, Brumbál nic nezmůže a jen ty a já, budem vládnout světu!" Harry tohle čekal, čekal, že mu tohle pán zla bude nabízet, ale vždyť je to to co chtěl. Když to udělá nebude cesta zpět. Bude navždy zavázán zlu....
"Ano..." šeptl Harry skoro neslyšně. Slyšeli ho však všichni, jelikož v místnosti bylo hrobové ticho.
"Přistup blíž, Harry " Tázaný udělal požadovanou věc. Voldemort beze slova vytáhl hůlku, kterou přiložil na jeho zápěstí. Harry ucítil štípavou, horkou bolest, projíždějící celou rukou. Bolest náhle ustála. Harry se podíval na svoji ruku. Jeho osud byl zpečetěn. Rýsovalo se na ni znamení zla ......
http://s12.bitefight.cz/c.php?uid=73650
huráááááááá jupíííí a já si přeju hned k povídce Otec :D:D...To je prostě...coh..už jsem jí četla asi 10x :D:D
casus.angelus: určitě se podívám..bude mi ctí
COMEBACK!!!! LIDI..UŽ SE NA VÁS TĚŠÍMM.......VŠEM TO OZNAMTE... ŽE ZNOVU ZAČÍNÁM...A TĚŠTE SE NA NOVÉ POVÍDKY
casus.angelus
29.09.2008 19:23
příspěvků: 4
Nemohla by si se podívat na mojí stránku, začínám psát a bylo bych rádo, kdyby se takový autor jako ty uvolila a přečetla si mojí povídku?
Casus Angelus
____________________________
Stačí jedno slovo a andělé mohou přijít o křídla.
Pardon, nějak jsem si nevšimla Abby..
Rozestoupili se aby Harry mohl projít. Chvíli jen stál a pak otevřel pusu jakoby chtěl něco říct. Nakonec si to ale rozmyslel, zase ji zavřel a vydal se k domu. Smrtijedi se přemístili a mozkomorové odletěli. Najednou zase vysvitlo slunce a obyvatelé Kvikálkova se vyhrnuli na trávníky před domy. Včetně Dursleyových. "Kdes byl kluku?!" vykřikl pan Dursley. "Vsadím se, že to máš na svědomí, ty! Co? Co to mělo znamenat?!!" zařval Harrymu přímo do ucha. Pak si ale všiml zvědavých přihlížejících. Harry využil jeho chvilkové nepozornosti a běžel se zamknout do svého pokoje. Musí si vyčistit hlavu a přemýšlet, co dál. Musí dát vědět Brumbálovi. Je to trapné, pomyslel si Harry, že mě pořád někdo musí ochraňovat. Jako bych byl malej kluk. Harrymu se sevřelo hrdlo a jeho pohled sklouzl na vystavenou fotografii jeho rodičů, kteří se na něj usmívali. Stejně určitě odchytávají sovy a hlídají krby, pomyslel si a v hlavě se mu začal rodit plán.
